Návštěva 3

Čtyři segmenty

        Brzy jsme se přiblížili k dalšímu místu síly, kde Vladimír navrhl, abych si začala osvojovat principiálně novou etapu rozvoje.
        — Předtím jsme pracovali na očišťování a zdokonalování svých čaker a dantianů, a také základních meridiánů. Ale naše organizmy mají ještě jedno strukturální rozdělení, o kterém jen velice málokdo ví. Jsou to vertikálně rozpoložené segmenty.
        Jak tělo, tak i bioenergetický kokon každého z nás, jsou rozděleny na čtyři vertikální segmenty: dva pravé (přední a zadní) a, analogicky, dva levé. Mezi nimi existují přepážky. Je třeba prohlédnout a očistit od všech temných vměstků každý z těchto segmentů, a také přepážky mezi nimi. Předtím jsme se tímto tématem nezabývali. A žili jsme v iluzi, že jsme propracovali všechny hlavní struktury svých organizmů. Ale ukazuje se, že je to jenom jedna čtvrtina našich možností…
        Vladimír udělal pauzu, abych stačila pochopit všechno, co bylo řečeno…
        — Tedy, ukazuje se, že jsme působili pouze «v rámcích kompetence» svých pravých (pokud jsme praváci) zadních segmentů!
        Znovu udělal pauzu.
        — Ale jestliže si osvojíme všechno, co ti je už známo, ne z jednoho, ale ze čtyř segmentů, pak se naše možnosti zvyšují čtyřikrát!
        A navíc, některé naše tělesné indispozice mohou být odstraněny pouze za podmínek propracování všech čtyř segmentů.
        Každý segment rozšiřuje svůj vliv nejen uvnitř sama sebe, ale na celé tělo, to znamená, konkrétně, na území ostatních segmentů. Ale z prostoru uvnitř jednoho segmentu není vidět to, co se nachází a probíhá uvnitř druhých segmentů.
         Skutečností je to, že v některých případech je za bioenergetickou patologii uvnitř některého segmentu «odpovědný» úplně jiný segment. A léčení je třeba začínat právě z něho, a ne z toho segmentu, kde patologii pozorujeme.
        A proto je možné se zbavit některých problémů se zdravím jenom v důsledku prohlídky a očištění všech segmentů, a také přepážek mezi nimi.
        … Pomalu mi to docházelo: «Copak to znamená? Že všechno, co jsem dosud dělala, teď musím zopakovat ještě třikrát?! A všechny další meditace — musejí být také «ve čtyřech variantách?!»
        Když Vladimír spatřil výraz mého obličeje, rozesmál se.
        — Je výborné, že těch segmentů není třeba sto, ale jen čtyři! — uzavřela jsem.
        Ale on nevzrušeně pokračoval:
        — Teď, na tomto pracovním prostranství Adlera, je hlavním úkolem — uvidět uvnitř svého těla a kokonu ty segmenty, a naučit se je prohlížet a očisťovat. Prohlídku začínáme konkrétně zezadu: tak je snadněji uvidíme. Nezapomínáme na hlavu a nohy.
        Vyšla jsem z anáhaty dozadu a začala prohlížet svůj kokon. A skutečně: to jsou ony — ty segmenty a přepážky. Ačkoliv, pokud by mi to Vladimír nevysvětlil, sotva bych je někdy dokázala najít… a vůbec pochopit, o co se jedná.
        Ale to ještě nebylo všechno. Poslouchala jsem pokračování jeho vysvětlování:
        — Každá přepážka vypadá jakoby složená ze dvou polovin. A můžeme je roztáhnout. Ve výsledku se natáhnou souhlasně s kružnicí, pokud se podíváme svrchu v řezu. Vytvoří se tak jakýsi «nový střední meridián» — podle středu mezi všemi roztaženými přepážkami.
        … Úkol, jak se dalo usoudit z vysvětlování, to byl nelehký. Ale ukázalo se, že nejdůležitější je intelektuálně správně pochopit popis segmentů a principy práce s nimi. Jakmile jsem to pochopila, začalo se mi najednou všechno dařit. I když v některých místech jsem musela vyvinout zvýšenou námahu, abych dosáhla potřebné čistoty: jako bych musela zvedat těžká zrezivělá vrata.
        Vladimír mi napovídal, kde mám temná místa, pokud jsem je sama nedokázala hned zpozorovat.
        Za nějakou chvíli jsem začala být unavená, hlava mi ztěžkla a začala bolet. Ale začatou práci jsem chtěla zakončit co nejdříve — a proto jsem si vymýšlela stále nové způsoby odstraňování právě zjištěných zatemnění. Z těchto způsobů jsem upřednostnila působení obrazem ohně: pracovalo se mi s ním nejlépe ze všeho.
        Vladimír zjevně sledoval moje myšlenky:
        — Můžeme využít obraz ohně — konkrétně z meditace «Vulkán»…
        Pečlivě jsem čistila všechno, čeho jsem si dokázala všimnout, když vtom Vladimír klidně oznámil:
        — Podívej — Igl s velice soustředěným zájmem pozoruje to, co děláš… Přišel, aby nás pozval k Sobě — na Jeho pracovní prostranství.
        Přišlo mi to najednou velice k smíchu, když jsem si představila, jak může vypadat soustředěný Obličej Igla — jednoho z největších Svatých Duchů, pozorujícího moji činnost. Dokonce z toho zmizela i moje únava.
        … Když jsme šli, upozorňoval mě Vladimír na to, že teď takové meditace, jako «Skok do propasti» a «Vulkán», je možné dělat ze strany každého ze segmentů.
        Setřela jsem si vyražený pot s čela. Tolik složitostí!…
        Ale zato — jak zajímavé!

>>>

Žádné komentáře:

Okomentovat